Pracovní neschopnost je stav člověka, který je ze zdravotních důvodů dočasně uznán neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání. Během doby, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, má zvláštní práva. Na druhou stranu v této době nesmí vykonávat činnost, za kterou by měl příjem.
Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu, zabezpečí finančními dávkami.
Kdo má právo na náhradu mzdy?
Podle novely zákoníku práce, která byla schválena 31. října 2018 a která mění vyplácení nemocenské, bude zaměstnavatel od 1. července 2019 hradit ušlou mzdu zaměstnanci v pracovní neschopnosti také za první tři dny nemoci.
Podmínkou nároku na nemocenskou je, že občan je nemocensky pojištěn. Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, v případě OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala k dobrovolnému nemocenskému pojištění.
Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, jestliže ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle ZNP, jimiž jsou:
uznání dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 ZNP nebo nařízení karantény podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
vznik dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v době trvání nemocenského pojištění,
dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.
Tato náhrada se ovšem nevztahuje na všechny kalendářní dny, nýbrž jen na ty pracovní.
Jak postupovat při pracovní neschopnost?
Je nutné co nejdříve kontaktovat svého ošetřujícího lékaře, který posoudí zdravotní stav a může vystavit tzv. e-neschopenku, jež je oficiálním dokladem potvrzujícím pracovní neschopnost. Tento dokument obsahuje informace o diagnóze, předpokládané délce neschopnosti a další relevantní údaje. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, není tedy třeba předávat, posílat či jinak doručovat do termínu zaměstnavateli papírovou neschopenku ani žádné formuláře.
Jaká je výše náhrady?
Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále, podle zákona o nemocenském pojištění, redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.
Výše nemocenského za kalendářní den činí:
do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a
od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Výše nemocenského za kalendářní den se snižuje o 50 % v případech, kdy si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost (toto platí i u dočasných pracovních neschopností vzniklých v roce 2020):
zaviněnou účastí ve rvačce,
jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Z náhrady mzdy jsou vyjmuti tito lidé:
Dlouhodobě nemocní - pokud zaměstnanec marodí déle než 380 pracovních dní, pozbývá nároku na náhradu mzdy.
Dlouhodobě pracovně neschopní důchodci - zaměstnaní starobní důchodci nebo příjemci invalidního důchodu III. stupně mají nárok na náhradu mzdy pouze o maximální délce 70 dní během jedné pracovní neschopnosti nebo maximálně 70 dní v několika pracovních neschopnostech za jeden kalendářní rok.
Nezaměstnaní - nemají nárok na pobírání náhrady za mzdu. Výjimkou je sedmidenní ochranná lhůta od ukončení pracovního poměru. V této lhůtě má nezaměstnaný ještě nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky.
OSVČ - mají nárok od 15. dne nemoci na nemocenské dávky od státu pouze za předpokladu, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění.
Pracující na dohodu - nemají nárok, pokud pracují na dohodu o provedení práce a měsíčné nevydělávají více než 10000 Kč. Také pracující na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem pod 2499 Kč nemají nárok na náhradu mzdy.
Ostatní - nepracující studenti, všichni ti, kteří již nějaké dávky pobírají nebo důchodci v předčasném důchodu.
Jaké mám povinnosti, když jsem „na neschopence“?
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pokud ošetřující lékař povolí vycházky (může nejvýše v celkovém rozsahu maximálně 6 hodin denně, v rozmezí od 7 hodin do 19 hodin) má pojištěnec povinnost dodržovat konkrétní lékařem stanovený časový úsek.
Každý dočasně práceneschopný pojištěnec by měl vědět, že může být zkontrolován kdykoliv během doby, kdy je „na neschopence“.
Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“. To zejména znamená, že dočasně práceneschopný pojištěnec musí místo svého pobytu v době nemoci viditelně označit jmenovkou a zajistit funkční zvonek či přístup ke dveřím, aby jej kontrola mohla kontaktovat.
Proč si sjednat pojištění v životní pojistce?
Aby příjmy jednotlivce či rodiny neklesly pod únosnou mez, je nezbytně nutné mít sjednané kvalitní pojištění pracovní neschopnosti s dostatečnou denní dávkou. V takovém případě totiž budete schopni hradit existenčně nutné výdaje v domácnosti. Případně se nebudete muset omezovat a snižovat si tak zásadně svou životní úroveň a měnit plány, zejména u dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Pojistné plnění je vypláceno za každý kalendářní den, po které pracovní neschopnost pojištěného trvá. Plnění je možné vyplatit buď jednorázově, nebo formou záloh.
Zkuste si spočítat pravidelné měsíční výdaje. Mezi nimi poplatky za energie, vodu, telefon, internet, výdaje na děti, splátky úvěru, benzín, potravin... Když si pojištění pracovní neschopnosti sjednáte, měli byste si zvolit odpovídající denní dávku, která nahradí rozdíl mezi vaším příjmem a nemocenskou dávkou.
Comentarios